Zásady vaření aneb "Desatero Kuchařky bez hranic"

Různých zásad při vaření existuje samozřejmě mnoho a stává se, že jsou i protichůdné. Makrobiotika, ajurvéda, vegetariánská strava a další systémy - každý má svá určitá "pravidla". Na této stránce bychom vám rády představily zásady, podle kterých se při vaření řídíme my. Samozřejmostí je, že nepoužíváme maso a výrobky z něj, vajíčka a ani polotovary či dochucovadla, jenž tyto složky obsahují. Vaříme či se snažíme vařit co nejvíce ze základních místních potravin, ideálně v BIO kvalitě. "Zdravou výživou" je pro nás správně sestavená vegetariánská strava. 

 

1. Lepek a jeho konzumace

Lepek je bílkovina obsažená v obilovinách. Někomu může způsobovat její trávení potíže. V současné době se doporučuje zavádět dětem do stravy obiloviny již kolem 4. měsíce, my s lepkem zacházíme opatrněji a alespoň do roka s podáváním lepku vyčkáváme. Lepek zavádíme do stravy dětí postupně. Začínáme s obilovinami bezlepkovými (jáhly, rýže, amarant, quinoa a příležitostně i pohanka).  Pokračujeme ovesnými vločkami, ovsem, ječmenem, špaldou. Nejvíce lepku obsahuje pšenice a žito. Obiloviny obsahující lepek je nutné dobře tepelně upravit, vaříme je alespoň 20 minut pro dospělého a 30 minut pro děti. Na našem talíři tedy nenajdete tepelně neupravené müsli nebo extrudované slazené kuličky.

 

2. Používání čerstvých potravin

Vaříme pokud možno z čerstvých sezónních potravin. Jídlo jíme čerstvé, právě uvařené, tak z něj můžeme pro své tělo získat nejvíce. Například uvařená zelenina působí v našem těle zásadotvorně, ohřátá zelenina už ale kyselinotvorně.

 

3. Používání cukru

Konzumace velkého množství cukru vede k obezitě, to je známý fakt. Cukr omezuje vstřebávání důležitých látek přijímaných potravou, např. vápníku, železa. Zatěžuje slinivku břišní. Podporuje růst plísní a kvasinek v našem těle. Pokud se rozhodneme omezit cukr, můžeme začít používat třtinový cukr. Dále a ještě raději sladěnky a sirupy (datlový, agávový, rýžový, javorový, apod.). Naše tělo, ale i naše psychická pohoda potřebuje být vyživována sladkou chutí. Mateřské mléko je přirozeně sladké a proto děti sladkou chuť vyhledávají. Snažíme se ale nabízet potraviny, které jsou přirozeně sladké (ovoce či sušené ovoce, mrkev, rýže, jáhly) a pokrmy z nich.  

 

4. Konzumace potravin v kombinaci obilovina-luštěnina-zelenina

Rostlinná strava obsahuje všechny potřebné látky důležité pro vývoj a růst našeho organismu. Abychom co nejvíce využili možnosti, které nám příroda nabízí, je dobré zkombinovat v průběhu dne (někdo doporučuje během jednoho jídla) obilovinu, luštěninu a zeleninu (tj. například rýži, červenou čočku a mrkev). Tak získáme kompletní bílkovinu (tedy zastoupení všech esenciálních aminokyselin). Pokud je vegetariánská strava pestrá, není potřeba kontrolovat a počítat složení stravy, protože během dne přijmeme dostatečné množství bílkovin.

 

5. Konzumace ovoce
Obecné doporučení, za kterým stojí zejména makrobiotika, je konzumovat ovoce samostatně kvůli lepšímu trávení. Nesprávná kombinace potravin může nastartovat proces kvašení ve střevech, což vede k vzniku plísní v těle. Ájurvéda doporučuje konzumovat sladké před jídlem. Dobré je doplnit ovoce kořením podporujícím trávení. Např. posypat jablko lehce skořicí, zázvorem či pepřem.

 

6. Používání mléka a výrobků z nich

Na používání mléka v kuchyni jsou různé názory. Pro usnadnění trávení je lepší mléko konzumovat raději samostatně a dále s kořením (kurkuma, zázvor, kardamom). Je rozdíl mezi používáním mléka, jogurtů a různých druhů sýrů. Naše zkušenost je, že můžeme mléko trávit špatně a např. jogurt dobře. Tavené sýry vůbec nepoužíváme, neboť obsahují nevegetariánské přísady a dále velké množství soli a tavicí soli. Tvaroh obsahuje značné množství bílkovin, dětem ho  dáváme až od 1 roku, pokud vůbec. Makrobiotika mléko a mléčné výrobky nedoporučuje, ájurvéda ano. Používání mléka do různých kuchařských receptů lze nahradit rostlinnými mléky. Důležité je však sledovat původ a složení. Rostlinná mléka si lze připravit i doma.

 

7. Dodržování pitného režimu

Během dne se snažíme popíjet pravidelně v dostatečném množství co nejvíce čisté obyčejné kohoutkové vody. Nekupujeme vodu balenou v PET lahvích, či zcela výjimečně při cestování. K jídlu pijeme vodu teplejší (lze přidat pár kapek citrónu) v malých doušcích. Studená voda a studené nápoje obecně snižují trávicí oheň. Během jídla není vhodné pít větší množství tekutin, neboť tak dochází k ředění žaludečních šťáv.  Nejlepší je se více napít cca 20 min. před jídlem a cca 20 min. po jídle. Kromě vody pijeme slabé bylinkové čaje, čerstvě vylisované ovocné či zeleninové šťávy (lze podávat i rozředěné vodou), obilnou kávu (s rostlinným mlékem).

 

8. Časový odstup mezi jídly

Během dne se snažíme dodržovat časový odstup mezi jídly min. 2 - 3 hodiny, aby potrava, kterou jsme přijali, byla dobře strávena. Tento zvyk se snažíme naučit i naše děti.

 

9. Konzumace základních a různobarevných potravin, konzistenčně různých jídel, různých chutí

Vzhledem k tomu, že názory odborníků se na zdravou výživou různí (především to, že pro každého "zdravá strava" znamená něco jiného), řídíme se následujícím: Zdravý talíř obsahuje pokrmy ze základních neupravovaných potravin, je různobarevný a ideálně obsahuje všechny chutě: sladkou - slanou - kyselou - ostrou - hořkou (dětem vzhledem k věku samozřejmě modifikujeme). Snažíme se vařit pokrmy různých konzistencí - slané či sladké kaše, polévky, kousky zeleniny, celá zrna, luštěniny, omáčky, karbanátky, placky, palačinky, kváskové pečivo. Ze stejných vstupních surovin lze vytvořit chutná a konzistenčně různá jídla (díky vaření, pečení, dušení, napařování či smažení).

 

10. Solení a dosolování pokrmů

Pokrmy se snažíme nedosolovat, sůl "zabudujeme" do pokrmu a řádně jí i s pokrmem provaříme. Pokud musíme hotové jídlo přisolit či jinak dochutit, používáme sůl černou, event. himalájskou, gomasio či sójovou omáčku.

 

11. Vaříme s láskou a  s pozitivními myšlenkami

Nejlepší jídlo je to, co si doma uvaříme. Nejlepší pro děti je to, co jim uvaří jejich maminka, rodiče či prarodiče při respektování stravovacích zvyklostí rodiny. 

 

12. Začínajícím "kuchařinkám"

Při přípravě pokrmů doporučujeme nejdříve nahradit maso a postupně nahrazovat vajíčka, bílou mouku, cukr a mléko. Vajíčka lze nahradit buď jogurtem, hraškou vanilka, lněným semínkem, vajahitem. Bílou mouku nahrazujeme špaldovou moukou - nejprve postupně, později zcela. Experimentujeme i s různými kombinacemi - např. jáhelná mouka, pohanková mouka, ječná mouka, žitná mouka atd. Cukr nahrazujeme nejdříve sirupy, slady, sušeným ovocem. Mléko můžeme nahradit vodou, rostlinnými mléky.